

27. mezinárodní bienále grafického designu v Brně je, zdá se, vyvrcholením koncepční, kurátorské, organizátorské a designérské činnosti trojice Tomáš Celizna-Adam Macháček-Radim Peško. Tito kurátoři- designéři ve třech uplynulých ročnících přehlídku otevřeli nejprogresivnějším způsobům myšlení v tištěné komunikaci tam, kde se ve vzájemné synergii obohacují grafický design a soudobé výtvarné umění, zejména ve své konceptuální poloze. Vizuální podoba Bienále organicky vyrůstá z jeho konceptu - právě proto, že designéři jsou zároveň kurátoři. Svoji představu zpřítomnili ve všech aspektech akce: vizuální identitě, katalogu, tiskovinách a webu a v instalaci samotné. Dominantním vizuálním prvkem se stalo modulární písmo, založené na elementárním prvku – čáře. Svou křehkou syrovostí odkazuje k základnímu principu designu: myšlení. Funguje skvěle v různých proporcích, je zároveň nesmírně elegantní a dodalo tomuto ročníku signální kvalitu, přesně vypovídající o intencích kurátorů. Písmo se tak projevuje i ve webových stránkách, jež mají absolutně současnou, uživatelsky jednoduchou a přitom informačně bohatou strukturu. Naprosto inovativní je pak koncept katalogu, který soustřeďuje expoziční celek do jednoho koncepčně řešeného bloku a experimentálně pracuje s pojmovým uchopením vizuálních entit.
Zdaleka nejpřekvapivější ovšem byl výstavní design, kdy kurátoři projevili smysl pro kontextuální prezentaci grafického designu v konkrétním architektonickém prostředí. Mezinárodní přehlídka sama dostala jednoduchý rastr „pracovního stolu", který zpracovali samotní vystavující. Skvěle instalováno bylo retrospektivní připomenutí Zdeňka Zieglera, jehož filmové plakáty byly konfrontovány se zahraničními verzemi. Další doprovodné výstavy („Čítárna", „Které zrcadlo chceš olizovat?") přinesly mnoho originálních a inovativních podnětů v prezentaci grafického designu. Díky Tomáši Celiznovi, Adamu Macháčkovi a Radimu Peškovi, kteří žijí a pracují v zahraničí, mohlo být na posledních třech Bienále grafického designu zdejší prostředí konfrontováno s podstatným, živým proudem myšlení a tvoření ve světové tištěné komunikaci v kulturni sféře. Vizuální prezentace pak byla provedena nelen s excelentní profesionalitou, ale i ohromnou mirou bytostného zaujetí, angažovanosti bravury a hravosti.
Iva Knobloch




„Všichni tři jsme studovali na školách v různých zemích a též v současnosti jako pedagogové působíme – téma vzdělávání je nám blízké. Naší ambicí bylo pokusit se jej zmapovat, prozkoumat rozmanitost škol a přístupů, a prostřednictvím výstav, přednášek a doprovodných program se spolu s návštěvníky zamyslet nad tím, jak se grafický design dnes učí, jaké jsou metody a přístupy jednotlivých pedagogů či škol, a do jisté míry tím postihnout současný stav grafického designu."
Vizuální koncept bienále od webu, výstav, tištěných informací byl naprosto mimořádný proto, že jednoduchým, a přitom poutavým a aktuálním způsobem vizualizoval mimořádný obsah bienále, které bylo poprvé v mnohaleté historii této instituce zaměřeno na školství. Bienále mělo živou a pestrou mezinárodní směsici výstupů a tomu odpovídala i pestrá vizuální skladba, udržující přitom koncepční jednotu.
Iva Knobloch