CGD

Původně vystudoval průmyslový design a ke sklu ho přivedla až školní exkurze v Jablonci nad Nisou. „Když jsem viděl, jak sklář foukl do formičky a na druhé straně vznikla skleněná ozdoba, čirá a dokonalá, úplně mě to dostalo,“ vzpomíná dnes Johan Pertl. Rodák z Havlíčkova Brodu po škole mimo jiné nabíral zkušenosti ve studiu DECHEM, což ho nakonec motivovalo věnovat se sklu také profesionálně a přihlásit se ke studiu na UMPRUM. V ateliéru Ronyho Plesla ho nejvíce zaujala skleněná tavenina a čím dál tím více ho lákala k experimentům. Vášeň ke sklu ho dovedla až k založení vlastní sklárny v Nové vsi u Světlé nad Sázavou, kterou provozuje společně se spolužákem a kamarádem Tomášem Kučerou. „Baví nás tavenou plastiku sundávat z piedestalu a dodávat jí praktický přesah, aby s ní majitelé mohli snadno interagovat – na stolek si postavili kafe, do komody uložili knížky a podobně. Nemám moc rád složité vymýšlení. Při tavení vycházím ze znalostí, ale pak už postupuju intuitivně,“ dodává.

Jako čerstvý absolvent ateliéru skla na UMPRUM si připsal zářný debut s několika zajímavými projekty, které prezentoval na festivalu Designblok 2022. V rámci mezinárodní soutěže absolventských prací Diploma selection představil Johan Pertl objekt Monumentality. Prozkoumával téma zdánlivé velikosti a jejího působení na diváka. Ve skulpturálním stolku ohledával Pertl kontrast mezi taveným křišťálovým sklem a červeným mramorem, křehkost těchto paradoxně velmi těžkých materiálů i pocity ohrožení či nerovnováhy. Průzračná skleněná koule se seříznutým vrškem umně balancovala na podstavci ze vzácného kamene a rozproudila (nejen) v odborné porotě soutěže silné emoce. Za působivý projekt se Pertl umístil na 2. místě. 

Přední evropské galerie pak zaujal jeho projekt kávových stolků z litého skla Utopia, které na festivalu ukázal ve společné prezentaci s Tomášem Kučerou. Průzračné stolky z jednoho kusu skla jsou vůbec prvním představením Pertlovy inovované technologie litého skla. Autor několik měsíců experimentoval ve vlastní sklárně, než docílil snížení množství materiálu a potřebné energie k tavení a chladnutí skla v peci. Metodou pokus–omyl věnoval výzkumu stovky hodin, ale výsledek jeho úsilí je slibný. Inovovanou technologii má v plánu i nadále posouvat a vytvářet s jejím použitím další fascinující díla na pomezí designu a umění.   

Eva Slunečková