



Bez kompromisů. Tak by se dala charakterizovat práce studia Formafatal. Jejich projekty totiž patří k těm snadno rozeznatelným. Typická je pro ně nevšední barevnost, útulnost, nápaditost a precizní práce s detaily. Ateliér v roce 2015 v Praze založila architektka Dagmar Štěpánová a postupně si skrze něj vybudovala nevídané mezinárodní renomé. Po deseti letech patří již mezi etablovaná, i když stále mladá studia, o kterých v budoucnu ještě mnoho uslyšíme. Stačí si vybavit interiéry restaurace Gran Fierro, Moon Clubu, Wine Baru Autentista a několika privátních rezidencí, které studio dovedlo k řadě ocenění od uznávaných platforem jako Dezeen nebo Architizer. Zahraničnímu zájmu nahrává i fakt, že Štěpánová od roku 2020 žije a pracuje v Kostarice. Řídí místní projekty, zatímco v Praze je ateliér aktivní pod vedením architektky Kataríny Varsové a designéra Jana Roučky.
A právě Kostarika se pro Štěpánovou ukázala jako zásadní. Vytvořila zde své přelomové projekty Art Villas a Achioté, dvojici exkluzivních vil zasazených do divoké džungle. V minulém roce k nim přidala také svůj vlastní dům, který v porotě vnímáme jako symbolické vyvrcholení jejích principů v architektuře a interiérovém designu. Dechberoucím způsobem v něm interiér propojuje s bezprostředním okolím, dbá na scénografické uspořádání prostor s minimem zdí a pracuje s na míru tvořenými prvky z betonu, kovu nebo textilu. Do vybavení promítá lokální charakter i český původ a sofistikovaně nakládá s barvami, materiály i texturami (stěny z udusané hlíny, probarvovaná betonová stěrka apod.). Autorské kusy od Josefa Archera ml., Lukáše Musila nebo studia Geometr mísí s ikonickými prvky, jako jsou židle Wishbone od Hanse J. Wegnera pro Carl Hansen & Søn nebo křesílko Togo od Michela Ducaroye pro Ligne Roset. Maximálně těží z dosavadních zkušeností a vytváří živou scénu plnou impulsů z okolní džungle, která se během dne neustále proměňuje.
Eva Slunečková