Fotograf/ka roku
Tereza Mundilová
Pracovní nasazení fotografky Terezy Mundilové nelze oddělit od vnitřní naléhavosti, která prostupuje její tvorbou. Výmluvně to ilustruje odpověď umělkyně Mariny Abramović v rozhovoru v prestižním londýnském magazínu Re-edition, ke kterému Mundilová vytvořila několik jejích portrétů. Na otázku, zda je její neúnavnost výrazem slovanského pracovního étosu, Abramović odpověděla: „Vůbec ne. Můj bratr si například napsal nad postel: ‚Když mám chuť pracovat, lehnu si. A ten pocit přejde.‘ Já to mám jinak. Jsem zaneprázdněná. Ráda pracuji. Pracovat, pracovat, pracovat.“
V této odpovědi se zrcadlí i Mundilové vlastní intenzivní vztah k tvorbě, která formuje nejen její tvůrčí postupy, ale často i místo, kde žije. Svědčí o tom seznam metropolí, v nichž působila – například Vídeň, Berlín, New York, Mnichov či Paříž – a z jejichž městského prostředí čerpá inspiraci. Na střeše pařížského domu tak například vytvořila sérii provokativních portrétů jedné z nejvýraznějších osobností současného umění, Anne Imhof, pro německý týdeník Die Zeit. Naopak u portrétů Mariny Abramović se inspirovala slovanským folklorem. Jak sama vysvětluje, jde o „intimní momenty s dramatickými, téměř rituálními scénami; objevuje se v nich pocta balkánské erotice a zároveň reflexe práce Abramović s fyzickou bolestí, strachem a odvahou vystavit se nekomfortní situaci.“ Vedle redakčních zakázek se Mundilová pohybuje také v komerčním kontextu: v kampaních pro značky Striplink, Puma Mostro a Adidas Superstar, kde systematicky prosazuje stejnou míru autorské kontroly a obrazové radikality.
Monika Čejková