





Kdyby mu bylo dneska pětadvacet let, možná by studoval spíš design než architekturu. Na konci padesátých let dvacátého století se ale ty dva obory ještě nerozlišovaly a Jan Kaplický mezi nimi nerozlišoval nikdy. Architektura pro něj byla komplexní disciplína, která představovala navrho vání čehokoli, celého soukromého světa. Byl vizionář, ale jeho vize byly velmi osobní. Nekreslil žádné abstraktní koncepty, adresátem jeho návrhů byla často jedna osoba nebo dvojice. A to i tehdy, když navrhoval velké budovy pro instituce nebo obchody: nikdy nebyly anonymní, nýbrž intimní v tom smyslu, že oslovovaly člověka přímo, svou neobvyklostí vyžadovaly osobní reakci. Jeho budovy byly vlastně zvětšené plastické objekty: uvažoval o domech vyráběných jako produkty v továrně, s kapotáží z hliníkového plechu a skla. Počáteční inspirace estetikou letadel a lodí včetně těch kosmických ustoupila v pozdějších letech inspiraci estetikou života: rostliny, ryby, mořští živoči chové, kapka vody, lidské tělo. Zaujetí pro výjimečnost obyčejných věcí ho přivedlo k navrhování jednotlivých předmětů: nádoba na šampaňské pro jednu londýnskou restauraci, prototypy nábytku, šperky. Jeho mimořádný sochařský talent se mohl na tomto poli plně uplatnit: svůdná elegance organických tvarů jeho rukopisu je okamžitě rozeznatelná. K produktovému designu pro sériovou výrobu se dostal velice pozdě: v roce 2001 vznikly první návrhy čajového a kávového souboru na objednávku firmy Alessi, který se začal vyrábět v roce 2003. Na milánském veletrhu 2007 byla představena lampa Flora, kterou navrhl pro Fontana Arte. Pro Alessi navrhl také jídelní a nápojový soubor včetně sady příborů, který byl pod názvem Bettina uveden na trh v loňském roce. Zajímala ho kultura každo dennosti, kterou dovedl povýšit na svátek.
Jana Tichá