CGD

Pokud bychom měli jmenovat designéra, jenž se s téměř železnou pravidelností objevuje mezi třemi finalisty cen Czech Grand Design v kategorii Designér/ka roku nebo na seznamu užších nominací, bude to Jiří Krejčiřík. Již třikrát se probojoval do finálového trojboje – v roce 2021 za kolekci svítidel Luna a kolekci nábytku Nouveau, v roce 2023 za kabinet The Roots Altar (Futuro), lavici Arnaud a svítidlo Lunae a v roce 2024 za skládací stůl a židle Fold–able (BUDU), modulární kuchyni Scene21 (Futuro Studio, Towárna), pracovní stůl Bor21 a komodu YKB. Co stojí za jeho pozicí „věčného finalisty“, kterou má letos šanci změnit?

Jiří Krejčiřík si zvolil zcela svébytnou a odvážnou tvůrčí polohu, noblesní a sebevědomou. Precizoval svůj sofistikovaný, eklektický a stylový jazyk plný odkazů, citací i nových forem. Vsadil na detail, vyváženost forem, řemeslnou preciznost, omamně přitažlivou barevnost. To jsou ingredience, z nichž virtuózně komponuje svá díla, která vznikají pod rukama špičkových řemeslníků. Jiří Krejčiřík se stal za šest let od svého samostatného debutu na festivalu Designblok v roce 2019 úspěšným a vyhledávaným designérem v domovině i v zahraničí, kde úspěšně vystavuje v prestižních galeriích.

V českém prostředí je jeho přístup v mnoha ohledech osvěžující a ojedinělý. Nenechá se svazovat trendy ani limity sériové výroby či trhu. Krejčiříkovy návrhy nábytku spadají do oblasti sběratelského designu, který v sobě nese užitnou funkci, ale vypjatý estetismus tíhnoucí ke komplexnímu gesamtkunstwerku je posouvá blíže kategorii umění. Autory s podobným záběrem a přístupem bychom na české scéně spočítali na jedné ruce. Na rozdíl od vizuálně bujného a dekorativního nábytku odkazujícího k různým inspiračním zdrojům – například italské postmoderně, umění antického Řecka, evropské secesi, tvorbě Františka Bílka, Jože Plečnika i Josefa Hoffmanna nebo k historickému či lidovému nábytku – jsou Krejčiříkovy návrhy svítidel jemnější, formálně okleštěnější. O to více v nich vyniká autorův nekompromisní cit pro kompozici, detail a vyváženost forem, který povyšuje funkční objekt na roveň svítících Calderových mobilů či světelných objektů.

Tyto rysy, jež tvoří DNA dosavadní Krejčiříkovy tvorby, jsou možnou odpovědí na otázku, proč několikanásobný finalista dosud neproměnil, přestože má jeho dílo nespornou kvalitu. Výrazný, individualistický, vypjatě estetizující a komplexní přístup zřejmě dosud ve volbě ustupoval materiálově nebo technologicky objevnému či formálně pokornějšímu, ekonomičtějšímu a demokratičtějšímu designu a realizacím, které jsou přímo spjaté s výrobou menších sérií. V loňských návrzích lamp však Jiří Krejčiřík dokázal, že je univerzálním designérem, který dokáže svůj bohatý individualistický styl zkrotit ve službě značce, aniž by se mu zpronevěřil.

Možná je tento ročník cen Czech Grand Design právě tím, který dokáže naplno ocenit hodnoty, které Jiří Krejčiřík českému a evropskému designu přináší. Je autentickým tvůrcem a na zdejší scéně raritním úkazem, designérem s racionálními základy pevně ukotvenými v tradici, ale se srdcem plným emocí a vášně. Jeho dílu patří neoddiskutovatelně stabilní místo mezi tím nejlepším, co se v českém designu rodí. Rok 2025 nebyl výjimkou.

Michaela Kádnerová

Jiří Krejčiřík patří bezesporu k nejvýraznějším osobnostem českého designu poslední dekády. Podařilo se mu svébytným způsobem uchopit historické odkazy i estetické touhy současnosti a nabídnout jakési nové pojetí postmoderny. Učinil tak prozíravě ve chvíli, kdy ještě většina holdovala minimalismu, ale mnozí jím již byli unaveni. Svůj obtížně zařaditelný styl představil se sebevědomím, jež nepřipouštělo pochybnosti. Tvarové i materiálové experimentování s více či méně doslovnými citacemi historie jako by nemělo hranic. 

V uplynulém roce se jeho linie ale poněkud zklidnily. Expresívní nábytek doplnily i výrazně jednodušší kusy, které si však zachovávají noblesu a originalitu. Porotu Jiří Krejčiřík zaujal především vybavením vlastního studia na pražských Vinohradech. Podle svých slov zde navrhl vše: „Od A do Z – od dveřního kování i podlahy až po veškeré vybavení.“ Ostatně podlaha je zde sama o sobě konceptem. Autor do ní vložil kameny, jež pro něj mají sentimentální význam a stejný motiv rozvinul také na betonové pracovní desce modulární kuchyně Scene21. Ta zaujme rovněž autorsky pojednanými nerezovými plechy dvířek a kováním. Lehce provokativním způsobem se pak vypořádal s tématem kancelářského stolu, jenž ve své majestátní délce tří metrů splňuje veškeré funkční náležitosti. Stejně jako v případě půvabného skládacího nábytku z kolekce Fold–able, využil designér expresivní tvarové řešení a výrazné barevné akcenty. Zvolený materiál i prvotřídní řemeslné zpracování v pojetí Jiřího Krejčiříka tyto archetypálně jednoduché kusy proměňují v luxusní záležitost. V minulém roce byla také představena upravená verze komody YKB, která se vyznačuje výraznou kanelurou, a osobně ji považuji za nejzdařilejší příklad Krejčiříkova balancování na hraně mezi designem a uměleckou tvorbou.

Tereza Kozlová

Jiří Krejčiřík je talentovaný a univerzální designér, který si dokáže podmanit dřevo i sklo. Jeho práce patří již několik sezón mezi to nejlepší, co v České republice vzniká. A rok 2023 nebyl výjimkou. Na prestižní lokaci Alcova v rámci milánského Salone del Mobile představil Jiří svůj dřevěný masterpiece Anne's Altar. Výrobek, který vznikl ve spolupráci s českým výrobcem Futuro, je pokračováním jejich spolupráce z let minulých. Aktuální solitér opět využívá vzácných dřevin, které s neuvěřitelnou precizností i tvarovou nápaditostí skládá do jednoho výjimečného celku. Tím je nábytek, který poutá pozornost nejen svou barevností a avantgardní formou, mísící historické odkazy i moderní esprit, ale hlavně komplexní propracovaností.

Jiřího um spočívá v geniálním míchání řemeslných detailů a ničím nesvázané vnější tvarové poetiky. Jeho práce vynikají především tím, že jsou nezařaditelné. Svérázné a sofistikované. Hravé i sebevědomé. V českém prostředí je jeho přístup v mnoha ohledech osvěžující. Nenechá se svazovat okolními trendy, ani limity trhu. Jiřího návrhy spadají do sféry geniálního designu, který sice splňuje nároky na funkčnost, ale ještě více odpovídá kategorii umění. To potvrdila i další realizace z roku 2023, kdy Jiří navrhl lavici, která kombinuje dřevo s textilem. Nezvyklou kompozici doplňují robustní ocelové nohy. Zajímavý trojboj materiálů, díky nimž je výsledkem opět vysoce autentický a svérázný kus. 

Výraznou linií tvorby mladého designéra, absolventa produktového a industriálního designu na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni, jsou návrhy svítidel. Na rozdíl od expresivně laděného nábytku jsou Jiřího návrhy světel jemnější. Přímočarý rukopis ovšem nic neubírá jejich ostentativní specifičnosti. Opět v sobě umně mísí cit pro detail a nezvyklé tvarosloví. Jiří Krejčiřík je obdivuhodný úkaz – základy pevně ukotvené v tradici, ale emoce rozjitřené vášní. Podobný mix budete v českém designu dnes hledat stěží.

Veronika Pařízková

Pokud bychom měli jmenovat výrazné talenty českého designu posledních pěti let, kteří se nebojí experimentovat a mít vlastní názor, rozhodně mezi nimi bude figurovat jméno Jiří Krejčiřík. Multidisciplinární designér je absolventem produktového designu z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni a dlouholetým asistentem ve studiu Ronyho Plesla. Jeho samostatná dráha se začala formovat už při studiích, kdy založil autorskou značku Napadlome, debut pod vlastním jménem ale přišel až před třemi roky na Designbloku 2019. Tehdy v holešovickém Lapidáriu Národního muzea představil první dva sochařsky pojaté stolky Kalokagathos a Odyssey z kolekce Eclecticism, inspirované antickým Řeckem a tvorbou slovinského architekta Jožeho Plečnika. „Na Plečnikovi mě fascinuje, jakým způsobem pracuje s formou, proporcemi a vzájemným napětím mezi jednotlivými částmi výsledného celku. Dobře je to vidět na balustrádách balkonu v zahradách Pražského hradu, do kterého Plečnik vložil tak objemné a výrazné balustrády, že se mezi nimi téměř nedá projít. Pozorný divák tyto principy a tvarosloví rozklíčuje i v mojí práci,“ komentuje obdiv k Plečnikovu dílu Krejčiřík. Od roku 2019 jeho hvězda trpělivě stoupá a přitahuje čím dál větší množství na slovo vzatých odborníků z oblastí designu, architektury a umění – ať už hovoříme o předních galeriích designu, jako je Spazio Rossana Orlandi v Miláně a Boon Room v Paříži, o zájmu mezinárodních festivalů v Budapešti či v Bratislavě, nebo o faktu, že stůl Odyssey do sbírek nedávno zakoupila Moravská galerie v Brně.

Vztah k lokální architektuře rozvíjí Krejčiřík i v aktuální práci – nábytkové kolekci Nouveau a svítidle Luna, které prezentoval na poslední edici Designbloku v prostorách bývalého kláštera Gabriel Loci. Tentokrát odkazuje k práci významného českého symbolisty, mystika, sochaře a architekta Františka Bílka a jeho vily v Chotkových sadech v Praze, kterou si sám navrhl, dekoroval a vybavil nábytkovým řešením na míru. Obdobně jako Bílek i Krejčiřík přistupoval k nábytkovým solitérům jako ke gesamtkunstwerku a ke spolupráci oslovil vizuální umělkyni Taju Spasskovou, která komody obohatila autorskými vypalovanými kresbami. Do kolekce Nouveau patří i sochařsky pojatá knihovna a komoda, jež se obešly bez dalšího zdobení. Jejich dekorativnost je sice oproštěná od nánosů barev, o to zajímavější je, že se opírá pouze o formální kombinace prvků a drobných vyřezávaných detailů. Tvarový minimalismus je předností i svítidel z kolekce Luna, která nabízejí hned dvě možnosti svícení – jedno vnější, atmosférické, a druhé vnitřní, praktické. Porota Czech Grand Design se letos rozhodla ocenit Krejčiříkovu neutuchající píli a soustředěné rozvíjení zájmu o sochařský nábytek, ale také odvahu experimentovat a posouvat hranice sofistikovaného řemeslného zpracování a lokálních inspirací.

Eva Slunečková