CGD

Sklářský výtvarník René Roubíček se narodil 23. ledna 1922 v Praze, v letech 1944–49 studoval v ateliéru monumentální malby a skla, u prof. Jaroslava Holečka Uměleckoprůmyslové škole v Praze a v letech 1949-1950 v ateliéru prof. Josefa Kaplického na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Byl pedagogem na Uměleckoprůmyslové sklářské v Kamenickém Šenově i pedagogem na Akademii výtvarných umění. Od roku 1969 pracoval jako výtvarník ve svobodném povolání spolupracoval například s Crystalexem Nový Bor, sklárnou Ústředí uměleckých řemesel ve Škrdlovicích, Hergiswiler Glasi ve Švýcarsku a v posledních letech se sklámou Ajeto v Lindavě či společností Moser Karlovy Vary. Kromě designérského díla jsou po celém světě známé jeho realizace skla v architektuře. Jeho dílo je zastoupeno řadě prestižních uměleckých sbírek po celém světě, například ve Victoria and Albert Museum v Londýně, Musée des Arts décoratifs v Paříži, The Corning Museum of Glass v Corningu, New York, Museum of Glass, Tacoma, Washington, nebo v Koganezaki Crystal Park Koganezaki v Japonsku. Za své dílo získal řadu ocenění a cen, jejichž výčet začíná už Grand Prix na světové výstavě EXPO '58 v Bruselu. Výjimečná díla realizuje René Roubíček dodnes. V minulém roce například představil soubor unikátních exponátů pro Moser nebo designoval Cenu Pavla Kouteckého (AFIS). Žije a pracuje se svou ženou Miluší Roubíčkovou-Kytkovou v Praze a v Kamenickém Šenově v severních Čechách.

Co vás bavi na designu?

Že je schopný měnit všední den někdy až ve vzácné potěšení.

Co vás nejčastěji inspiruje?

Když se mi něco právě nejvíc nelíbí, tak proč to nevylepšit – je to přece tak snadné...

Co byl rozhodující okamžik ve vašem životě a proč?

Když jsem místo na malíře musel jít na sklo, za to může Hitler – zavřel nám vysoké školy. Ale tomu sklu to nebylo na škodu, zdá se, že naopak.

Co vás v oboru za poslední dobu nejvíce zaujalo?

Jak to řeší třeba pan architekt Kaplický. Zejména co se týče dámského prádla.