CGD23

Lucie Lučanská patří už od dob svých studií v ateliéru ilustrace a grafiky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze k nejvýraznějším osobnostem české ilustrátorské scény, na větší realizaci však autorka dosud trochu čekala. Lučanské rukopis v sobě snoubí určitou syrovost se zvláštní, místy až naivní, křehkou citlivostí, které spolu s přímými citacemi středověké vizuální kultury a blízkostí insitní tvorbě, jaké můžeme v jejích pracích často rozpoznat, skutečně nezapadají do českého mainstreamu. Kresby Lucie Lučanské určitě nejsou podbízivé nebo jednoduše líbivé – autorka pracuje s osobitou anti-estetikou, prazvláštními kompozicemi, leckdy až brutálním zjednodušením. Kresebnou bravuru a zjitřenou citlivost (zvlášť pro přírodní výjevy) tak ocení divák spíše až na druhý nebo třetí pohled.

Autorská Kniha vnímání vznikla původně jako disertační práce zaměřená na propojení knižní ilustrace a smyslového vnímání. V rámci pěti kapitol věnovaných jednotlivým lidským smyslům vypráví autorka (především) dětskému publiku jednoduchý příběh procházky lesem pěti různými způsoby – a vynalézá pro to také pět různých vizuálních jazyků, které vnímání různými smysly uvěřitelně přibližují. Každá z kapitol je ilustrována jiným stylem a za využití různých technik, přesto celek drží pohromadě a působí přirozeně. Lučanská tak v knize staví na tom, v čem je jako ilustrátorka nejsilnější – na své citlivosti a schopnosti neustále inovovat. K obsahu knihy vyprávěné dětským protagonistou se také výborně hodí stylizace kresby vycházející z dětského výtvarného projevu.

Druhým projektem, za který si Lučanská vysloužila nominaci, je série ilustrací pro Galerii Středočeského kraje, pro kterou autorka kreslí dlouhodobě. Ilustrace pro vizuály pravidelných akcí jako je Jaro design, Muzejní noc a Advent design jsou velmi jednoduchým a hravým tanečkem na medievální téma s variacemi motivů i melodií. Každopádně nic, co bychom zcela běžně vídali na plakátech oblastních kulturních institucí. Lucie Lučanská je v rámci české ilustrátorské scény rozhodně výrazný svéráz, její projev navíc nelze nařknout z laciného siláctví. Nejen za zmíněné projekty, ale také za celou řadu dalších drobnějších realizací z minulého roku, jejichž kvalita a nápaditost nikdy neklesá, si proto rozhodně zaslouží uznání.

Barbora Müllerová