CGD

Michaela Karásek Čejková se pomalu zařazuje mezi stálice pravidelně nominované v kategorii Fotograf roku cen CGD. V letošních projektech zůstává věrná svému uměleckému výrazu, jehož základ tvoří práce s koláží zpracovávané manuálně. Nadále se věnuje symbolům a podobenstvím vytvářejíce surreální snové výjevy, v nichž například levitují šperky z nové kolekce „Sadalsuud" Janji Prokić, oděvy z kolekce „To a jen sen" návrhářského dua Ester a Josefina či koláže pro kreativní kolektiv Czechia, jehož je sama členkou, nebo fotografie pro vizuál queer filmového festivalu Mezipatra. Porota u těchto projektů ocenila citlivý osobní přístup autorky, v nichž pracuje s úctou ke tradicím a historii i v rámci komerční fotografie. V případě „Sadalsuud" bylo dle slov autorky záměrem zachytit v pěti fotografiích pět pohledů na krajinu v časovém úseku od soumraku po úplné setmění. V předním plánu se nalézá modelka se šperky v podobě jakési večernice obklopené variací noční oblohy s hvězdami. Objevuje se zde například nejjasnější hvězda – nazvaná Sadalsuud – jednoho z nejstarších pozorovaných souhvězdí zvěrokruhu Vodnáře, která se stala inspirací pro vznik šperků a dala název celé kolekci. Pro duo Ester a Josefina oblékla návrhářky do posledních modelů a zasadila je jako stafáž do scén inspirovaných obrazy Giorgia de Chirica, předního představitele metafyzické malby, jehož tvorba ovlivnila surrealistické malíře. V rámci uskupení Czechia se s kolegyněmi letos vydaly do Krumlova a pokusily se znovuoživit mariánský kult. Podle roucha mikulovské černé madony zhotovily oděv nový, který na tři čtvrtě roku nechaly zrát v zemi, posléze vykopaly, dokončily a následně zachytily v romanticko-melancholicky laděné sérii snímků.

Monika Čejková

V současném portfoliu fotografky Michaely Karásek Čejkové, lze pozorovat stejný koncept, jakým se profilovala již při studiu na pražské FAMU. Tehdy si vytvořila svůj specifický vizuální styl spočívající v použití fotografické koláže, kterou zpracovává manuálně vystřihováním a spojováním do nových celků. Tato technika vyhovuje pro ni charatekteristickému používání symbolů a surrealisticky laděným výjevům, kdy je téma předkládáno pouze v náznacích, v rovině jakéhosi podobenství. Autorka se podle svých slov s koláží vyrováná vyrovnává s procesem vzniku fotografie, kdy dílo pořiízuje přístroj a absentuje rukodělná práce s materiálem. Výše zmíněné se projevuje v komerčních zakázkách i v projektech, za které něž je letos nominována v kategorii Fotograf roku. Porota ocenila osobitý a věrný autorský rukopis aplikovaný na různorodých projektech, jakými jsou jako jsou koláže ke kuchařce 4x7 reflektující konkrétní recepty, dále série na téma Bohatství české kuchyně magazínu Soffa, snímky k albu Chamaleo české hudebnice Never Sol a fotografie pro poslední kolekci HOMA šperkařky Janji Prokić, kde v duchu kolekce přetvářela modelky se šperky přetvářela v určitý druh ptactva z Papuy Nové Guiney.

Monika Čejková

Projekt Czechia, za nějž je v kategorii Fotograf roku nominována Michaela Karásek Čejková, je průvodcem po Česku založeným zejména na ironické nadsázce a zájmu o bizarnosti odrážející se do samotného názvu projektu. Vedle Čejkové tvoří uskupení módní návrhářka Kateřina Plamitzerová a krajinná architekta Lucie Králíková. Pojmenováním Czechia volně odkazují na dva roky starou kauzu o zavedení jednoslovného anglického překladu pro Českou republiku, který se tehdy stal mediálně vděčným tématem a vyvolal polemiku mezi odborníky i veřejností. Společně navštěvují zapadlá místa rodné vlasti a z pohledu obyvatel hlavní metropole zaznamenávají různými médií lokální specifika. Autorky se soustředí na výstřednosti tamějšího způsobu života, užívají si místní nezdravou, zato levnou gastronomii, ale pátrají i po historickém pozadí místa nebo po podobnostech ve způsobu oblékání. Z toho následně těží například pří tvorbě oděvů v podobě moderních krojů recyklujících autentické, na místech nalezené nebo v second handu zakoupené textilní materiály. Kroje posléze fotí na obyvatelích daného regionu. Své poměrně krátké působení (první vyjížďka proběhla v březnu loňského roku) poprvé zhodnotily v prezentaci na Designbloku. Instalace vytvářela jednotný celek připomínající expozici regionálního muzea, vedle krojů a dalších předmětů na bázi upomínkových suvenýrů představovala dokumentární snímky z cest a fotografické koláže Čejkové. Autorka v nich na pozadí módní fotografie rozvinula svůj umělecký jazyk a navázala na své práce z období studia na pražské FAMU. Porotu oslovila například snímkem jedné obyvatelky Mikulášovic – ženy asijského původu oblečené do kroje ozdobeného několika kusy ikonického nože "rybička". Czechia zde odkazuje na historii českého nožířského průmyslu, jehož základy stojí právě v Mikulášovicích a ve firmě Mikov. Čejková vedle řemeslné tradíce věrně ilustruje i atmosféru Sudet. Například snímky ze Sušice zachycují naše spoluobčany v pletených ponožkách v otevřené obuvi, kterou zde dle slov autorek díky chladnému klimatu nosí, i v době horoucího léta, více než v jiných částech Česka".

Monika Čejková