CGD

„Stále neotřelé čarování s fotografií“

I v roce 2023 pokračuje duo fotografek SHOTBY.US v úspěšném tažení, které hýří kreativními nápady. Lenka Glisníková a Karolína Matušková se nebojí ani ve své zakázkové tvorbě modelovat fotografii dle svých potřeb, a díky zkušenostem z postprodukce a tvorby videa si mohou dovolit tak trochu čarovat. Často tím jdou vstříc podstatě prezentovaného produktu. Dokazují to fotografie šperků kolekce Zdeňka Vacka, které formálně upomínají na estetiku barevných negativů, čímž dávají vyniknout šperku kontrastně vystupujícímu z modrých tónů prolínajícího se pozadí. Na snímcích nás tak neruší krásné krky a dekolty modelek, a fotografie by současně uspěly i samy o sobě. Nakonec právě tato série se velmi blíží volné tvorbě autorek. Hravost, kterou v sobě práce SHOTBY.US má, dobře koresponduje se zakázkou pro zpěvačku Katarzia. Pro její nové album Šťastné dieťa vytvořily fotografický editorial z pískovny, kde se jim podařilo propojit specifický charakter místního prostředí (za písečnými dunami se rýsují středočeské borovicové lesy) s exotickými a snovými sochami z písku, které vznikly ve spolupráci s umělou inteligencí a grafikem Jiřím Mockem. Velkou výzvou, kterou se SHOTBY.US podařilo zúročit, byla práce na kampani s podtitulem „to se nedá popsat, to musíte zažít“ pro festival Tanec Praha 2023. Autorky zde mohly vymyslet a vytvořit kompletní vizuál od fotografií až po video. Jejich cílem bylo vyvolat určité napětí mezi vzrušeným pohybem těl tanečníků a postprodukčně vytvořenou virtuální krajinou. Za tento projekt, který hýří barvami, třesavým tancem a odehrává se kdesi na pomezí hebkých kvetoucích luk a magického lesa, získaly SHOTBY.US ocenění Red Dot Design Award udílené za kreativní počiny v oblasti marketingu a médií. I zde je pozoruhodné, jak nenásilně se jim podařilo přetavit postupy a estetické principy, které současnému volnému umění vévodily v posledních letech.

Tereza Rudolf

Přestože by to na první pohled nemuselo být patrné, tekutost a hladkost nejsou pouze formální kvalitou děl fotografek Lenky Glisníkové a Karolíny Matuškové působících pod značkou Shotby.us, ale vystihují i jejich obsah. Když totiž v editorialu pro časopis Dolce Vita prezentovaly šperky předních českých designerů a designérek , na rukách k nepoznání proměněných tělovou malbou českých malířů a malířek a nechaly je odtržené od těla levitovat na virtuálním pozadí, nechtěly tím pouze posunout estetiku módní fotografie, ale především ukázat posun v interpretaci šperku. Šperk tak podle jejich fotografického konceptu již nemá tělo pouze zdobit, ale spíše je měnit. Ať už má tato proměna podobu futuristickou, jako v „architektuře pro tělo“ Bold studia Markéty Kratochvílové, na ruce pojednané malířkou Antonií Stanovou, nebo naopak podobu novogotickou, jako v prstenech a náušnicích Zdeňka Vacka na ruce s malbou Jana Vytisky, vždy přináší alternativu k současnému stavu světa. Nejdále v tomto záměru Shotby.us zřejmě zašly v editorialu pro elektronický časopis Swarm, v němž na digitálních kolážích zachytily šperky jako součást komplexnější post-humánní metamorfózy. Ruka s prsteny takto na jedné z koláží obrůstá listy, na jiné zase ucho s náušnicemi vystupuje z hlavy strašilky a nakonec se lidská ruka úplně ztrácí pod ornamentálně zmnoženým tělem bizarního hmyzu. Zde je již šperk zcela zbytečný, neboť jeho roli přebírá samo článkovité tělo obrostlé trny či jinými výčnělky.

Karel Císař