Svou sólovou dráhu Zdeněk Vacek odstartoval kolekcí Báze ve dvou liniích, v nichž se inverzně promítaly motivy eroze a kostí. Těmito zemitými strukturami se silně haptickým vjemem, za něž získal titul Designér šperku roku 2020, se chtěl autor pomyslně vrátit na začátek své kariéry, vrátit se k řemeslu, aniž by se zříkal nových technologií. Na mistrném propojení precizní ruční práce s 3D navrhováním v digitálním prostředí je jeho tvorba naopak založena. Zdá se, že jej naplňuje mezioborová spolupráce, propojování klenotnického řemesla s emotivní vizuální prezentací, stejně jako intenzivní kontakt se svými zákazníky i veřejností, jíž umožňuje bezprostředně nahlédnout do zákulisí zlatnického řemesla formou výstav a workshopů. Báze byla první ucelenou zlatou kolekcí, a s ryzím zlatem pracovali i účastníci workshopů. Jeho zakázková tvorba luxusních klenotů, v níž se snaží co nejlépe vystihnout osobnost nositele, je také ukázkou precizní práce se zlatem doplněnou o drahé kameny. Zdeněk Vacek ale stále hledá nové způsoby vyjádření a nové kontexty, jakými lze téma uchopit. Poslední kolekce Silver Gen 925 navazuje na původní kolekci Báze a dál rozvíjí motiv kostí. Ty skutečné, zvířecí, byly pravděpodobně nejstarším předmětem, kterým lidé zdobili svá těla, a tato pravěká estetika je přitažlivá i dnes, kdy jsme fascinováni „primitivními“ řemesly, rituály, manuálními i hmatovými prožitky. Tato linie, která si podle autorových slov o svůj vznik přímo říkala, reinterpretuje základní řadu Bones ve stříbře. Nejde o kopie původních zlatých šperků; vývoj nových produktů v materiálu s jinými vlastnostmi si vyžádal několik měsíců příprav. Nižší náklady na výrobu stříbrných šperků zároveň umožňují snížit jejich pořizovací cenu a zvětšit spektrum zákazníků, kteří si je můžou koupit. Stříbrné Kosti nejsou jen ukázkou kvalitního a dostupného designu, ale dávají jasně najevo, že není třeba podléhat neustálému tlaku na vytváření nových kolekcí – přínosem můžou být i variace s různorodými strukturami organického tvarosloví, stejně jako důkladné zkoumání původního tématu v nových materiálových možnostech.
Andrea Březinová
Po dlouhých letech a mnoha úspěších dua Zorya se Zdeněk Vacek loni představil jako sólový šperkař. Není to ovšem poprvé, před lety Zdeněk již samostatně působil. Lze tedy jeho aktuální kolekci, již lakonicky nazval Báze, považovat za comeback? Ano i ne. Typickou surovou, až brutální poetiku, s níž začínal a která byla charakteristická rovněž pro tvorbu značky Zorya, designér nepopírá ani aktuální tvorbou. Nově ji však obohacuje o překvapivé a pro něj netypicky zdobné prvky, které šperky Báze zjemňují, možná až romantizují, ovšem nikterak vyumělkovaně či nepřirozeně. To, co se na první pohled jeví jako hvězda, je ve skutečnosti prasklina evokující zemskou erozi, to, co nám může připadat jako rozevlátá kometa, nalezlo hlavní inspiraci v lidských kostech.
Je povznášející, že co se Zdeňkovi podle vlastních slov zjevovalo v temném předsálí jeho snů, bylo promítnuto do tak neotřelých, i když dle obecných estetických kritérií stále tak nádherných šperků. Pod termínem “báze” si každý adresát kolekce může svobodně představit, co chce. Je bází lidské tělo? Jsou jí záležitosti nehmotné, tedy lidské vztahy? Nebo se jí stane příroda, planeta, galaxie či rovnou celý vesmír? To celé může rozkrýt až nošení šperků z kolekce Báze…
Andrea Běhounková