CGD

Daniela a Linda Dostálkovy představují na poli české módní fotografie ojedinělý úkaz. V jejich nominovaných projektech jim nikdy nejde pouze o formálně vytříbenou práci. Svou užitou fotografii propojují s vlastní uměleckou a kurátorskou praxí a každý projekt tím získává širší přesah do dalších významových sfér. 

U editorialu Pretty x Wild pracují s kontrastem zobrazení uhlazené krásy a nespoutané divokosti světa zvířat. Za pořízením fotografií k článku ‚Amálka, Božena, Chloe, Dorota, Klára, Lola, Míša, Rozárka a spol.‘ se rozhodly vypravit na Statek radosti – i díky tomu se podařilo získat další prostředky pro instituci, která skýtá nový domov hospodářským zvířatům přicházejícím z nevyhovujících podmínek.

Sestry Dostálkovy ve svém díle nejsou nostalgické, naopak se dívají do budoucnosti. Usilují o propojování nečekaného, často tak nakládají s kontrastujícím zobrazením a dosahují výsledného tvaru, který je přitažlivý citelnou tenzí.

Jakub Straka

Sestrám Daniele a Lindě Dostálkovým se v českém prostředí zřejmě jako jediným daří úspěšně propojovat oblast volné a užité fotografie. Nikoliv však proto, že by se – jako je tomu u jejich kolegyní a kolegů – pokoušely užívat zastaralé prostředky umělecké fotografie v oblasti fotografie užité, ale naopak proto, že do umění přinášejí podněty z oblasti užitého umění a designu. Nečerpají přitom pouze z povrchu korporátní estetiky, ale jdou přímo k jádru neoliberálního korporativismu, spočívajícího především ve flexibilitě a decentralizaci. Jmenované vlastnosti jsou vepsány již do skupinové identity autorského kolektivu, v němž se sice Daniela Dostálková věnuje především fotografii a Linda Dostálková grafickému designu, společně s dalšími spolupracovníky však tvoří fluidní kolektivní těleso s proměnnými funkcemi umělkyň, kurátorek a designérek. Tematicky se Dostálkovy námětům flexibility a decentralizace věnují především v dílech zkoumajících korporátní teambulding nebo firemní koučink. Mohou přitom čerpat ze své zkušenosti s tvorbou vizuálních identit, jako byla ta k programu činohry Národního divadla v sezoně 2019/20, pro niž Dostálkovy zvolily fotografie tváří herců a hereček. Tím, že je však snímaly takřka ze stejného úhlu pohledu a nepřítomný výraz aktérů ještě umocnily výrazným zcizujícím líčením a maskami, našly v excentrické různosti takřka jednotnou anonymitu, kterou vykazuje nejen většina aktérů jejich volných prací, ale i většina současných firemních zaměstnanců, ať už jsou zaměstnáni v nadnárodní korporaci, nebo v Národním divadle.

Karel Císař