CGD

Ladislav Kyllar je z generace, která s jistým gustem v nevyhnutelnosti reflektuje zážitek své čím dál extrémnější pozice mezi opulencí na obrazovce a rozsypanými kontejnery v nerozšířené realitě, mezi vytahanými tepláky skvrnitých kovidových gaučů na pozadí zoom telefonátů a kabelkami k prasknutí naditými ikoničností coby produktem soustředěné investice kreativních, marketingových a sales týmů mezinárodních korporací. A v Londýně, kde Kyllar právě působí, se mu daří být téhle žité disproporci nepoměrně blíž a nacházet víc prostoru pro realizaci než v Ústí nad Labem, kde vystudoval, nebo v Praze, kde dnes působí další členové skupiny DUNA, Lenka Wallon (Berlínskej model) a František Svatoš (Studio Jafr). Kyllarova předloňská hříčka pro udavače tónu Balenciaga ho z lockdownu vypustila ke spolupráci s asociovanými proponenty východoevropské, ulici blízké estetiky ošklivosti, Acne Studios nebo časopisem Interview pod vedením Mela Ottenberga. Sky Fereirra s cucflekem v Celine nebo – hleďme – galeristka Sadie Coles, matka dítěte otce stylu Jürgena Tellera, posouvají snapshotovou tradici kytek v popelnici a surových blesků dál do desaturovaného, klinického naturalismu na jedné a snové organičnosti na druhé straně, do tvarové tekutosti a „dazed“ dezorientovanosti krásy a kalné, bezpochyby toxické řeky omývající Yeezy crocsy. Stejně jako dalšími díly jeho vizuálních souputníků, prostupuje Kyllarovými fotografiemi absurdita a marnost civilizace v rozkladu, hýčkající si své požitkářství, doslovná vizualizace naší kultivace luxusu na skládce. Zůstává ale v normě, minimálně od Corrine Day, pokud nedojde na děti, zákazníky se to nezdá rozrušovat.

Michal Nanoru

Krátce před začátkem pandemie se fotograf Ladislav Kyllar přemístil do Londýna, který měl být příslibem nových pracovních možností a autentického poznání dynamické kultury. Entuziasmus a pracovní zakázky však brzo nahradily stereotypní pohledy z okna bytu, kterými během lockdownu trávil část dne každý z nás. V Kyllarově případě se však tyto každodenní výhledy nakonec staly mostem ke spolupráci s luxusním módním domem Balenciaga, jehož tým oslovil Kyllarův projekt SKATERS. Jednalo se o video pořízené z okna apartmánu, zachycující chodce na protější straně ulice, jejich chůzi na hranici tzv. catwalking, jejich podivnou módu i celkový „styling“ do jisté míry odrážející všeobecnou frustraci z absence společenského života, a tedy chybějící potřebu či důvod, proč se vůbec nějak reprezentativně oblékat. Kyllar náhodné procházející zaznamenával repetitivně a později se záznamem manipuloval – vynecháním jednoho momentu se mu podařilo vytvořit zdání jedoucích postav, které jako by jely na skateboardu nebo měly boty na kolečkách. Tento projekt se stal předlohou pro videokampaň Summer 21 Eyewear Balenciaga, za niž je Kyllar nominován v kategorii Fotograf roku CGD. Autor je nominován rovněž za editorial s názvem I’ve seen you before, haven’t I? pro londýnský Re-Edition Magazine, jehož pevným konceptem, který Kyllar rovněž zhodnotil, je znovuotištění a „recyklace“ starších módních editorialů. Autor pro magazín vytvořil působivou sérii, v níž se objevují narážky na tradici a historii módní fotografie, stejně tak jako přirozená potřeba se vůči ní nějak vymezovat.

Monika Čejková