







Jedinečná a nepřehlédnutelná kniha pro nadšence urbanismu si právem získala pozornost za mimořádný výkon tvůrčího tandemu David Böhm + Jiří Franta hravě nápaditým řešením monumentálního modelu města oživeného bohatou a různorodou figurální stafáží, které skvěle vystihuje pojetí města jako mnohovrstevnaté struktury, indexované sociální funkcí. Grafická úprava Štěpána Malovce se na výjimečnosti této knihy podílí zásadním způsobem – integruje věcný, populárně-naučný text Osamua Okamury do dominujícího obrazového korpusu natolik zdařile, že vzniká vyvážený, funkční organismus. Posílit textovou složku tak, aby ji obrazová opulentnost neodsunula mimo zorné pole uživatele knihy, se podařilo díky zvýrazněnému členění, zejména nápadným předělovým dvojstranám oddělujícím kapitoly. Jejich typografické pojetí je samo o sobě obrazové, velikostně naddimenzované a proporčně různě deformované verzálky vyplňují plochu beze zbytku. Obdobný obrazový účinek mají vstupní strany kapitol, uvedené zbytnělou iniciálou, kterou obtéká blok prologu k příslušnému tématu. K příjemné čitelnosti vlastního textu přispívá volba řídkého, šířkově akcentovaného grotesku a rytmizace odsazováním odstavců. Funkčnosti předání informace pomáhá reflexní oranžová, použitá na zvýraznění klíčových pasáží a termínů v textu, vyvolávající selektivní pozornost čtenáře a zajišťující vizuální hierarchizaci významu textu. Stejná barva se stará o orientační systém knihy (paginace, příslušnost dvojstran ke kapitole) a je použita také jako podklad obrazového, nelineárního obsahu knihy. Ten je více mapou než soupisem kapitol a lapidárně tak vyjadřuje takřka organickou podstatu díla, tedy město ukazované jako živý organismus, ve kterém teprve lidská přítomnost a složité sociální vazby naplňují jeho smysl.
K pronikání dovnitř města – knihy – a odhalování jeho vnitřní struktury symbolicky láká mimo jiné i knihařské zpracování švýcarskou vazbou s otevřených hřbetem, kde je funkčně využit rub hřbetu pro písmo, a šití reflexní oranžovou nití dotváří efekt propojenosti všech složek díla. Tyto detaily, efektní, ale nikterak samoúčelné už jen dokreslují dojem, že grafická úprava Štěpána Malovce je v tomto případě dokonalým zpředmětněním smyslu knihy.
Lucie Vlčková








„Tak abyste věděli – Modrý sarafán. Když cítím zas ten vítr vát, jak se tak s námi točí svět. Kráčím si chůzí loudavou."
Autor většiny plakátů a publikací k výstavám Uměleckoprůmyslového musea v Praze Štěpán Malovec se letos v nominacích poprvé objevuje s návrhy ze zcela jiné oblasti. Dvacítka etiket ve třech řadách, kdy každá etiketa je součástí celku, odkazuje na podřadu a zároveň je originální, byla jeho vstupem do oblasti se spoustou omezení a potřeb, které se všechny musejí odehrát na poměrně malé ploše. Z prací pro Uměleckoprůmyslové museum pak určitě stojí zato jmenovat plakáty k výstavě španělského designu Bravos nebo grafický design knihy Geneze designu nábytku, ve kterých uplatňuje vše, čím je jeho styl charakteristický. Slovy kurátorky grafického designu v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze Ivy Knobloch: „Naplňuje tezi svého profesora Zdeňka Zieglera, že designér má být k lidem přátelský, stejně jako profesorovu nevyčerpatelnou pohotovost k vizuálnímu vtipu, který má vždy víc rovin." Štěpán Malovec je Grafickým designérem roku 2012 a v anketě s nominovanými na straně 19 odpověděl na otázky názvy písní Waldemara Matušky.



