











Voda, která prochází mezi prsty. Takový pocit simuluje celá kolekce šperků, které se svojí hmotou chtějí přiblížit její amorfnosti a tekutosti, stříbrné i pozlacené povrchy jsou současně extrémně vyleštěné, aby zrcadlily své okolí přesně jako vodní hladina. Tvary někdy připomínají kapku, která se právě bortí a roztéká do stran, někdy říční proud, kolekce ostatně také pracuje se sladkovodními perlami. Dotknout se proudu tekoucí vody, nechat se volně unášet na hladině, ponořit se a pocítit osvěžení každým centimetrem svého těla, napustit si horkou vanu... To vše chtěla Eliška Lhotská do kolekce SO, pojmenované podle melancholického alba Petera Gabriela z roku 1986, vtělit. Ovšem současně vyjádřit také strach z toho, že o to vše můžeme brzy přijít. Tíhu takového ohrožení autorka symbolizuje vzorem vojenské kamufláže, kterou vyřezává do perleti, nebo jejím rastrem nechává porůst samotné šperky. Apokalyptické vizi odpovídají i vizuály, které nafotila Michaela Karásek Čejková. Někdy pro šperkaře mívají funkci jen doprovodnou a imagovou, v případě kolekce SO jde však o podstatnou součást kolekce, o důležitý vzkaz. „Při focení jsem vycházela z Eliščiny apokalyptické vize budoucnosti, kdy na Zemi dochází voda a lidé se stávají nomády, kteří za ní putují. V té souvislosti mne napadl symbol hledání vody – virgule. Modelka má být bojovnicí, která se nezastaví. Hledá vodu, aby přežila. Proto je koncept make-upu špinavý a zborcený, styling zase nese prvky army obnošeného looku," říká fotografka. A jaký průvodní text ke kolekci dodává sama autorka? „Popraskané rty, bezmoc... Představ si život bez domova, nikam nepatříš, nikde nejsi vítán. Jedna kapka stéká po tvé tváří. Je slaná jako kapičky potu, které si stíráš svým maskovacím šátkem. So... Slyšíš praskat suchou půdu, tvoji tvář hladí paprsky letního slunce. Tak jako opuštěná poušť. Tak jako objetí Kate a Petera. Přítomnost čekání, žiješ bez cíle, tvým jediným cílem je smrt. Láska byla tvá svobodná vůle, teď musíš ctít řád."
Danica Kovářová

Stříbrné a pozlacené přívěsky, náušnice a prsteny duplikují virtuální kresby, které jako „vedlejší produkt" generuje aplikace Swype, běžně používaná mimo jiné za účelem zrychlení psané online konverzace. Klouzavý pohybem prstu na dotykové klávesnici se abstraktní linie mění v konkrétní slovo. Obrazce designérka 3D tiskem přetváří ve voskový model, poté ručně odlévá a upravuje či leští do podoby výsledného šperku. To je formální stránka poslední kolekce Elišky Lhotské. Ta obsahová se dotýká stavu mysli mimo virtuální realitu, je osobní zprávou o všudypřítomnosti i iluzivnosti virtuální reality a propustnosti jejích hranic. Úryvek z autorského textu Elišky Lhotské mluví sám za sebe: „Tvoje alabastrová tvář odráží svit měsíce, do očí tě pálí modré světlo displeje. Brnění v pravé ruce, rozšířené zorničky, nevnímáš nic, jen pravidelný tlukot své klávesnice. Růže je tak dokonalá jako její rudá barva, která tě pohlcuje. Chceš na ni sáhnout a ona se s každým dotykem přibližuje, a přesto je stále tak vzdálená. Ostrá bolest v pravé ruce, křeč jako trn, který tě probouzí v realitu. Modré světlo padá a hasne. Prasklina, šrám přítomnosti na tvém dokonalém světě. To, co tě míjelo, je offline. Spirit Offline je stav mysli. (...) Virtuální svět. Obklopuje nás. Kde končí a kde začíná? Skryto za maskou dokonalosti, zapomenuto vše skutečné. Internet, svoboda lapající do své sítě. Přinutí milovat blud, žít životy jiných a upřímně nenávidět." Jedním z dvaceti slov, které si Eliška do kolekce vybrala, je QWERTY, dalšími jsou identity, present, my mind, gold, vision, fire, virtual reality, I am bird, rose, teleport, year, community, bread, together, reality is comfort, mountains aj. Práce s tímto znakovým systémem je pro ni možností vytvořit nekonečné množství vygenerovaných slov a vět, a tudíž i neomezený počet designových forem a významů.
Danica Kovářová



