Kolekci Labora můžeme v rámci tvorby Zoltána Tótha přiřadit několik prvenství. Poprvé v ní představuje kompletní a ucelený pánský sortiment, tak jak jej vnímáme v tradičním šatníku, a poprvé také propojuje svou kreativní vizi ve speciální spolupráci se dvěma dalšími jmény – s krejčovským a výrobním ateliérem SALONč4 a designérkou tašek a doplňků Alex Monhart. Zoltán Tóth dokázal harmonicky spojit všechny jednotlivosti v silný celek s jasným výtvarným názorem a čitelným rukopisem.
Zdrojem inspirace se už tradičně stala architektura, což je tak typické pro Tóthovu tvorbu. Jestliže se v předchozích letech věnoval konstrukci a dekonstrukci, otázkám proporce těla a hmoty nebo snad fungování světla ve vztahu k objektům, tentokrát bylo jeho prozkoumávání architektury mnohem intimnější. Pozoroval haptické a vizuální detaily a schopnost architektury a interiérů ovlivňovat pocity. Až pedantsky dešifroval atmosférické prvky v československé brutalistní architektuře a převáděl je do jazyka oděvního designu. Extrémní pozornost je proto věnována především texturám – použité japonské materiály překvapují až extrémně odlišným zážitkem při dotyku a při běžném pozorování z dálky. Stejně jako brutalistní interiéry ze 70. let minulého století, v nichž se lakované dřevo předvádělo jako plast a beton vypadal jako ručně tkaná textilie a naopak. Solidní materiály se tedy opět staly silným stavebním prvkem a opět v kolekci nechybí ani ty recyklované nebo šetrné k přírodě. Důraz na ekologickou udržitelnost je u Zoltána jasnou a zcela automatickou hodnotou.
To, co v kolekci Labora však rozhodně nenajdeme, je nostalgie. Zoltán se chytře a sebevědomě brání jakýmkoliv retro prvkům a jako vždy se silně vzpírá také romantice a romantizaci. Neúprosně zasazuje všechny své oděvy do současnosti, hledá adekvátní a relevantní vztah s tím, co žijeme dnes a jak žít chceme v budoucnosti. Dámské a pánské se sice fluidně prolíná, jednotlivé kusy je možné mezi sebou libovolně kombinovat a zaměňovat, ale nikdy neztrácejí svůj sexuální náboj. Zoltán má až paradoxní schopnost uchovávat ve svých střizích a siluetách to podstatné z nás. Bez afektu a manýry, ale s magnetickou přitažlivostí.
Jan Králíček
Zoltán Tóth byl nominován za dvě kolekce – kolekci Base 21 a kolekci SS22, jež navazuje na jeho diplomovou práci s názvem RE v Ateliéru designu oděvu a obuvi na UMPRUM v Praze. Čerstvý absolvent a příslušník mladé generace designérů neustále zkouší a objevuje, hledá a rozvíjí nový jazyk módy v současné době plné dramatických společenských změn, která se čím dál důrazněji vymezuje vůči akceleraci sezónních cyklů. Jaký ale zvolit přístup, aby oděvní kolekce obstály tváří tvář vysokým nárokům na udržitelnost a etický přístup k tvorbě? Tóth zvolil důslednou recyklaci, použil materiály – hedvábí, bavlnu, polyester – (nejen) z vlastního „dead stocku“, kromě toho pracoval s velkými metrážemi, které u některých modelů tvaroval jen řasením a vrstvením bez použití střihu. V práci s objemem a samotným konceptem probleskuje osobnost jeho mentorky Liběny Rochové. Zero waste modely nejsou navíc jednou pro vždy definované, každý zákazník je může sám po čase transformovat a „přeskládat“ do nové, aktuálnější nebo funkčnější podoby. Vlastním tvůrčím vkladem tak navíc získá k oděvu hlubší vztah a nebude jej chtít měnit za jiný. Tóth pracuje efektně s objemem, který staví do kontrastu k úzké siluetě kopírující tělo, podobně využívá polarity jemných kluzkých tkanin a hrubých pletenin. Skvělým způsobem kombinuje barvy, černou doplnil sytě oranžovou, žlutou, růžovou nebo smaragdově zelenou. Vždy se ve své tvorbě odkazoval na studium architektury, rád pracuje s abstrahovanou geometrickou formou. V poslední kolekci navíc spolupracoval s textilním designérem Jurajem Strakou, který pro Tótha navrhl autorský potisk s dezénem konstrukčních detailů krejčovských střihů. I tkaniny s autorským potiskem mají důsledně udržitelný původ, využívají recyklovaný polyester nebo econylon. Kolekci doplňují ručně pletené vlněné svetry a doplňky, které ve spolupráci s autorem vytvořila Iva P., reinterpretace tradiční techniky do nadčasového konceptu dokonale zapadá.
Andrea Březinová